Setkání zástupců veřejnosti s náměstkem Ladislavem Mackem

K VARIANTÁM KONCEPTU NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA

V pondělí 14. 11. 2011 byli pozváni zástupci veřejnosti za sdružení Zelená pro Komín na jednání s náměstkem primátora Mackem. Účelem setkání, které inicioval Magistrát města Brna, bylo zdůvodnění námitek obsažených v jednotlivých peticích a vzájemné vysvětlení stanovisek.

Kromě pana Macka byli jednání přítomni i zástupci OUPR (odboru územního plánování). V následujícím popisu se pokusíme stručně u jednotlivých námitek vyjádřit to podstatné, co na schůzce zaznělo.

Nesouhlas se stavbou hypermarketu u OBI (v prostoru areálu Čtyřlístku), veřejný zástupce Ing. arch. Ivana Golešová.

Naše zásadní připomínky se týkaly hrozby zvýšení intenzity dopravy a to i nákladní (kamionové) v městské části Komín, poškození drobných podnikatelů a zničení pozemků, které mohou být využity mnohem účelněji jak pro městskou část, tak i pro celé Brno. Například pro veřejné občanské vybavení, tělovýchovu a sport (aktivity neorganizované tělovýchovy, koupaliště, krytý bazén), rozšíření ploch bydlení…

Naše námitky byly částečně akceptovány v tom, že bylo vysvětleno, že v žádném případě nepůjde o stavbu hypermarketu, ale o záměr vybudování nákupního a zábavního centra. Zda se jedná o smysluplné využití této lokality funkcí, která nadměrně nezvýší dopravní zátěž v inverzním údolí Svratky, je však diskutabilní.

Nesouhlas s novou zástavbou za stávajícími bytovými domy podél ulice Řezáčova, veřejný zástupce Ing. arch. Eugen Točík

V tomto případě varianta konceptu územního plánu navrhuje zastavění pozemků, ke kterým nevede přístupová cesta. Věc běžně nevídaná.

Fatální chyba, která se stala už někdy dříve, znamená, že v současné době proti sobě stojí dva tábory. Majitelé pozemků, kteří chtějí zrealizovat svůj záměr stavby rodinného nebo bytového domu, protože jsou vlastníky stavebních pozemků a majitelé bytů, kteří jsou nuceni platným a také nově navrhovaným územním plánem strpět vybudování příjezdové komunikace k těmto pozemkům.

Přestože existuje několik studií, jak území napojit, vždy se jedná o krok obtížný a výrazně omezující současný životní prostředí občanů bydlících na Řezáčové.

Jednou z posledních známých variant napojení je ta, která vede podél plotu hřbitova. Ale i ta likviduje stávající zeleň, urbanismus dostává na frak.

Naše stanovisko zůstává jednoznačné a je definováno v naší námitce – držet nesouhlas s celou navrženou zástavbou.

Kolektivní shoda byla tedy pouze v tom, že se dříve stala chyba, kterou nyní jednoduše napravit nelze. Jednoznačné řešení zatím neexistuje.

Nesouhlas se silničním propojením MČ Medlánky s MČ Bystrc, veřejný zástupce Rudolf Holz

Naše zásadní námitky se týkají zavlečení tranzitní dopravy do území, které slouží nejen Komíňákům, ale i Brňanům jako cenná rekreační oblast. Situace by se dopravně ještě více zhoršila, pokud by nebyla R43.

Náměstek Macek a zástupci OUPR sice hovoří o této komunikaci, jako o silnici lokálního významu, nemohou však jednoznačně vyvrátit, že by se její výstavbou celé území v budoucnu nezastavělo.

Nebylo nám vysvětleno, proč její potřebnost pro místní obyvatele platí ve variantách I a III a nikoliv ve variantě II. Poukázali jsme na to, že jakmile dojde k vybudování takové komunikace, hrozí její využití pro kamionovou dopravu.

Tady jsme jako zástupci občanů navrhovali mimo jiné, abychom řešení tohoto nejen pro Komín výjimečného území nechali na příští generaci a neničili mnohdy krátkozrakými rozhodnutími to málo hodnotného, co nám ještě na území města Brna zbylo.

Pozn. R. Holze: „Náměstku Mackovi se nelíbil můj komentář o tom, že v době, kdy se všeobecně šetří na veřejných výdajích, město Brno, které je již zadlužené, navrhuje ve variantách I a III budovat uprostřed polí nákladnou silnici.

Závěr

Několikrát v naší argumentaci zaznělo, aby město Brno zaměřilo více svoji pozornost na brownfields a omezilo zabírání zelených a zemědělských ploch. Bylo zarmucující slyšet z úst úředníků, že na sanaci zanedbaných průmyslových ploch město Brno peníze nemá a předpokládá se, že ani v budoucnu je mít nebude, a proto musí jít cestou výrazně méně finančně náročnou, která ale znamená zhoršení životního prostředí a tím i kvality života nás všech.