Občane, chyť si svého zastupitele!

Na poslední zasedání ZMČ Brno – Komín, které se konalo 22. prosince 2010 byl zařazen jeden velice zajímavý bod – pokud měl někdo zájem a přečetl si zápis z jednání, tento bod byl popsán poněkud šroubovaně – Změna Jednacího řádu ZMČ Brno-Komín – zrušení Dodatku č. 1. Stručně řečeno jednalo se o zrušení veřejného slyšení občanů.

Veřejné slyšení občanů bylo zavedeno minulým zastupitelstvem a dávalo tak možnost přítomným občanům vznést v závěru jednání zastupitelstva dotazy na věci, které nebyly zahrnuty v programu zastupitelstva. Slyšení trvalo 45 minut. Někdy se stalo, že občané ani celých 45 minut slyšení nevyužili. Někdy se také stalo, že slyšení se stalo one man show někoho, kdo považoval svůj problém za tak závažný, že vyčerpal téměř celý časový limit a nedal ostatním možnost vyjádřit svoje potřeby, připomínky , dotazy. Inu, demokracii se ještě stále učíme. Občas se stalo, že připomínka byla natolik důležitá, že starosta přislíbil její řešení v radě, či některým z úředníků MČ.

Kdo byl na posledním zasedání, vyslechl si zdůvodnění současného starosty k návrhu zrušení Dodatku č. 1 Jednacího řádu – veřejné slyšení nebylo efektivní.

Dva měsíce po volbách se tedy volič dozví, že jeho vystoupení na jednání zastupitelstva není vlastně žádoucí, neb není efektivní… Každý ať si o tom myslí, co chce. Takže, pokud bude občan příště chtít přednést nějakou stížnost, připomínku, podnět, měl by si „chytit svého zastupitele“ (těmi jsou pro každého občana vlastně všichni) a požádat ho o jeho přednesení nebo čekat, až se nějaký jednací bod zastupitelstva bude týkat právě jeho záležitosti (tak zní jednací řád zastupitelstva).

Možná si někdo řekne, že se jedná o malichernost. Vše asi projde bez povšimnutí, ale problém je v tom, že si všechny tři koaliční strany daly do svého programu něco jako zpřístupnění nebo zlidštění radnice pro občany. Tento krok pár měsíců po volbách tomu však nenasvědčuje. Mám pocit, že se spíše jedná o styl „nám do toho nikdo kecat nebude“, čemuž nasvědčuje i článek starosty v Komínském zpravodaji. Tam se již dopředu vymezuje proti nějaké nekonstruktivní opozici. Není to nic jiného, než obyčejný alibismus, který potvrdilo i jednání posledního zastupitelstva. Alibismus provází chování (bohužel) starosty i ve věci Farské zahrady nebo nového územního plánu. Postoj – „nemohu předjímat, vše projednáme“ nenasvědčuje tomu základnímu, co slovo starosta znamená – starosta je od slova starat se. A to mnohdy s sebou přináší slyšet věci nepříjemné a vysvětlit své postoje, trpělivě vyslechnout své voliče i nevoliče. To není ani dobrý zvyk, ani žádný předpis. To je základní věc, povinnost (pro někoho však těžké břímě) každého zastupitele a asi nejvíce starosty. Konec konců za to je (z daní nás všech) placen a jako takový je tedy nám všem za své kroky zodpovědný.